MŠ Pampeliška

Informace pro rodiče

(01. 09. 2015)

Vážení rodiče,

věnujte pozornost řeči svých dětí !!!

Řečová centra v mozku se uzavírají SEDMÝM rokem života !!!

 

Poté je 100x těžší něco napravovat. Konzultovat můžete i s paní učitelkou z vaší třídy, která je schopná, jako logopedická preventistka odhadnout chyby v řeči. Doporučujeme vám návštěvu logopedie, kterou provozuje vždy speciálně vyškolený lékař, který vyloučí i případné anatomické anomálie v pusince dítěte. Někdy stačí, když citlivě dítě na nedostatky upozorňujete a vyžadujete správnou mluvu. Nesmějte se špatné artikulaci, ale s úsměvem ji opravujte. Můžete dítě nahrát, aby slyšelo, že to opravdu říká špatně. Vaše dlouhodobá a cílená péče se vám vyplatí !!! Budete mít s dítětem společný cíl a užijete si společné chvíle J

Vývoj a specifika řeči dětí

V návaznosti na logopedické terapie v mateřské školce MiniSvět jsme pro Vás připravili přehled vývoje a specifika řeči dětí.

 


Prenatální období

- plod dokáže reflexními pohyby a záškuby reagovat na zvuk, rozlišuje zvuk přicházející zevnitř těla matky a zvuky z vnějšího prostředí, především hlas matky. Pohybuje svaly v obličejové části.

0 - 6. týden: křik pudový
- nepodmíněný reflex, stále nejednotný názor na význam křiku. Začíná tzv. přípravné ( předřečové ) období.

6. týden - 3. měsíc: křik emocionální
- reflex, sluchově lze rozlišit tzv. měkký a tvrdý začátek křiku. Komunikace s rodiči probíhá nonverbálně, pomocí dotyků.

3. měsíc: broukání
- dítě si hraje s mluvidly, rty a jazykem „blm" tzv. zvučky, projevuje tím své emoce, objevují se hrdelní zvuky podobné hláskám CH, K, G a zvuky podobné P, B, T, D. Nenapodobuje mateřský jazyk, není vyvinutá zpětná zvuková vazba.

6. měsíc: žvatlání pudové
-stále se jedná o reflex, který mají všechny děti i neslyšící!

9. měsíc: žvatlání napodobivé
- napodobovací reflex. Začíná vývoj výslovnosti. Napodobuje mateřský jazyk, vlastní zvuky, rytmus, melodii řeči.

10. měsíc: porozumění řeči
- napodobovací reflex. Samotnému obsahu slova ještě nerozumí, rozumí mu ve spojení s melodií, situací, mimikou. Porozumění se projevuje motorickou reakcí.(Hry: „Ukaž, jak jsi veliký, Paci, paci aj.). Významné období pro rozvoj pasivní slovní zásoby, zdokonalování sání a polykání. Informace o světě získává vkládáním předmětů do úst

12. - 18. měsíc: stádium emocionální
- přechod z napodobovacího reflexu na úroveň 1. signální soustavy. V tomto období začíná tzv. vlastní vývoj řeči. Objevují se 1. slova (jsou taková, která dítě nejen řekne, ale také chápe). Slova dokresluje gesty, mimikou. Opakuje hláskové skupiny (př. ba ba, pa pa) - nejedná se o koktavost. U dětí se mohou objevit dvouslabičná i tříslabičná slova. Rychleji roste pasivní slovní zásoba.


Vývoj a specifika řeči dětí ve věku 2 - 7 let

2 roky: stádium asociační
- snaha dítěte označovat předměty v okolí, opakuje slova, označení přenáší na podobné předměty a jevy (př. slovo pípí - označovalo jednu konkrétní hračku, postupně slovo přeneslo na označení slepice, holuba, ptáčka atd.). Asociace probíhají na úrovni 1. signální soustavy. Dítě neumí produkovat dlouhé výpovědi - chybí jim logická propojenost. Užívá podstatná jména, slovesa, objevují se přídavná jména. Začíná skloňovat. Užívá dvouslovné věty, které dokresluje gesty a mimikou, smysl vychází z konkrétní situace (př. máma čaj - interpretace: máma pije čaj, máma dělá čaj, mámo, dej mi čaj...). Období otázky „co je to?" Pasivní slovní zásoba je stále větší než aktivní slovník. Výslovnost hlásek je nesprávná.

2,5 - 3 roky: stádium logických pojmů
- přechod na úroveň 2. signální soustavy. Slova dříve spojená s konkrétním předmětem získávají zobecňující vlastnosti. Pojmy se rychle mění. Řada osvojených slov nemá obsahovou náplň, jsou to tzv. prázdná slova, která dítě nepochopilo. Charakteristické je užívání zkomolených slov. Mohou se objevit obtíže se zadrháváním tzv. fyziologická koktavost - příčina je v rozdílu mezi pasivní a rychle rostoucí aktivní slovní zásobou. Tvoří víceslovné věty, které nemají ustálený slovosled. Na 1. místo klade nejvýznamnější informaci. Období otázek "proč, jak, kdy?"

4 roky a dále: intelektualizace řeči
- pokračuje během celého života. Dítě si upřesňuje obsah slov, gramatické formy, rozlišuje abstraktní a konkrétní pojmy, roste objem a kvalita slovní zásoby a kvalita celého řečového projevu. Po 4. roce by dítě mělo mít osvojené a zvládnuté všechny druhy slov, tvořit věty, souvětí a užívat správné gramatické tvary slov. S rozvojem řeči se posiluje její komunikativní funkce. Od monologu přechází k dialogu s dětmi, dospělými. Řeč se stává důležitým prostředkem socializace dítěte.


Zvuková stránka řeči (výslovnost) je charakteristická důrazem na intonaci sloužící k upřesnění sdělení, rychlejším tempem řeči a nedokonalou výslovností.

Výslovnost dítěte ovlivňuje: 1. kvalita a koordinace celého artikulačního ústrojí,
2. schopnost vnímat řeč dospělých (sluchem, zrakem),
3. komunikační záměr dítěte,
4. okolní prostředí - mluvní vzor, podněty aj.,
5. vyzrálost případně postižení smyslů. CNS, aj.

Do pátého (s tolerancí do sedmého) roku dítěte jsou chyby ve výslovnosti chápány jako fyziologický jev - POSOUZENÍ JE VŠAK INDIVIDUÁLNÍ, PODLE ROZSAHU CHYB A ZPŮSOBU TVOŘENÍ HLÁSEK. Přesto, že je vývoj výslovnosti individuální a variabilní platí pro její osvojování jisté zákonitosti:

1. samohlásky, dvojhlásky
2. P, B, M, T, D, N, K, G, CH, J, F, V do 3. roku
3. L, Ť, Ď, Ň, začíná vývoj Č, Š, Ž do 4. roku s tolerancí do 5. roku
4. C, S, Z, R, Ř do 5. roku s tolerancí do 7. roku
Náprava vad řeči po 7. roce se stává delší a náročnější!

Zpět